Broušení drahokamů v Čechách

Pro naše země je zvláště charakteristické broušení drahokamů, zejména českých granátů. Ty byly v Podkrkonoší i v Českém středohoří  vyhledávány již ve středověku, zejména ve 14. století za Karla IV.


Obr.1 Svatováclavskou korunu zdobí celkem 20 perel a 96 drahokamů, z nichž některé patří k největším na světě (rubelit, safíry, spinely, rubíny, smaragdy)

Technika a dovednosti řezáčů a brusičů drahokamů se rozvíjely v brusičských mlýnech v Praze-Bubenči, v Brandýse nad Labem či v Českém Krumlově. V pobělohorské době zcela zaniklo broušení drahých kamenů v Praze, které zejména v době rudolfinské dosahovalo světové úrovně.

Sídlem broušení kamenů v Čechách se poté stává Turnov a jejich blízké okolí.

Obr.2 Turnov - město drahých kamenů.

Svobodnou živností se broušení drahokamů v Čechách stalo císařským patentem č. 220 říšského zákona ze dne 20. prosince 1859.

Obr.3 dobová dílna brusiče drahých kamenů.

Proslulý majitel velkobrusírny s parním pohonem F. Kraus získal za výbrusy ze své dílny řadu ocenění na světových výstavách ve Vídni a Paříži. Oceněn byl i na Jubilejní zemské výstavě v Praze 1891. Ve svém firemním katalogu v r.1898 píše: Již sedmdesát let (zal. 1834) existuje má brusírna drahých kamenů a diamantů a jako jediná, zcela zvláštní specialita a já mohu tvrdit, že jsem největší továrník v Rakousko-Uhersku, jehož broušené drahokamy nalézají odbyt ve všech zemích civilizovaného světa. Řadu let pak nesla Krausova firma označení c.k. privilegovaná brusírna drahokamů a diamantů. V roce 1912 ale firma F. Krause zanikla, protože se nenašel v rodině žádný pokračovatel.

K významným osobnostem české brusičské školy patřil i F. Šlechta, který vlastnil ložiska drahokamů na Madagaskaru.

Již v roce 1922 vzniklo v Čechách družstvo Precious které sdružovalo brusiče drahokamů. Z dvacetisedmi zakládajících členů se družstvo rozrostlo v roce 1940 na sedmdesátčtyři brusičů, kteří byli proslulí v celém světě kvalitou své práce. Broušením se zaměstnávalo více než tisíc lidí.

Poválečná léta znamenala pro brusiče kamenů značný úpadek. Reorganizace hospodářství po roce 1948 vedla k likvidaci většiny zavedených firem. U těch, které byly znárodněny, docházelo ke změnám ve výrobním programu.

Optima Diamant navazuje hrdě na tuto tradici kvalitní řemeslné práce. Je to jedna z posledních dvou dílen která se dnes v Čechách aktivně věnuje dovozu surovin, broušení diamantů a obchodu s nimi na světových burzách.

S prací českých brusičů se můžeme setkat nejen v evropských muzeích (v Londýně, New Castle, Paříži, Bruselu, Berlíně, Vídni, Budapešti, Kodani a mnoha dalších městech), ale i v ostatních světadílech (hlavně v USA a Japonsku).

VÍTE, ŽE Nástroje používané brusiči kamenů ve středověku jsou dodnes užívány při ručním broušení? Kolíček – (tmelka, kyčkrdle, tyčkrdle) používá se k nasazení, držení kamenů určených k broušení. Kvadrant – pomocný strojek na broušení drahokamů, slouží brusiči pro udržení broušené plošky jedné řady výbrusu ve stejném sklonu. Proslulým brusičem českého úvodu byl  Dionýs Miseroni. Miseroni Dionysio, *28.6.1607 – †29.6.1661, český glyptik a brusič drahých kamenů italského původu, syn a následovník Ottavia Miseroniho povolaného císařem Rudolfem II. z Milána do Prahy. Vedoucí brusičské dílny (od roku 1623) a správce císařských uměleckých sbírek. Představitel pozdní manýristické glyptiky ovlivněné raně barokními formami, řezané do horského křišťálu (řezané nádoby s plastickým zdobením). Z díla: tzv. Pyramida, konvice se Sirénou, Achátová váza s květinami. Dionysia Miseroniho portrétoval známý český barokní malíř Karel Škréta (Podobizna řezače drahokamů Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, asi 1653). Na obraze vlevo na skříni můžeme vidět zmíněnou křišťálovou nádobu zv. Pyramida i jiná díla tohoto uměleckého řemeslníka, leží např. na stole – náhrdelník, gemy, prsteny, sám Miseroni drží v ruce onyxový pohár. Kolem něj jeho několik dětí a druhá manželka Marie Ludmila. V pozadí pohled do brusičské dílny. Za namalování obrazu se Miseroni Škrétovi revanšoval drobnější florentskou mozaikou Škrétova rodinného znaku (dnes v NG v Praze). Obr. 5 a 6 ukázka z díla D. Miseroni