Vltavín
záhadám, které nebyly dodnes přesně rozluštěny.
Vltavíny zřejmě vznikly při dopadu velkého meteoritu na zemský povrch
před téměř 15 mil.let. Vzhledem k extrémně vysoké teplotě a tlaku při
výbuchu došlo k roztavení meteoritu i okolních pozemských hornin a
vymrštění této taveniny do oblasti jižních Čech a Moravy. Jiné teorie
říkají, že samotné vltavíny jsou mimozemského původu a dopadaly v rojích
na povrch Země po dlouhé cestě vesmírem.
Vltavíny jsou chemicky téměř totožné s jílovitými
horninami, ale na rozdíl například třeba od sopečných skel, neobsahují
téměř žádnou vodu. Vltavínové sklo obsahuje jisté „vady“ a to v podobě
vzduchových bublinek které jsou časté převážně u jihočeských vltavínů.
Bublinky bývají drobné a to řádově jen několik desetin mm, ale podařilo
se objevit i bubliny přes 1 centimetr dlouhé. Tlak v těchto bublinách je
až překvapivě nízký a to 19 až 25 krát nižší než je tlak u hladiny moře,
což vede k domněnce, že vltavíny vznikly v prostředí, kde panuje nižší
tlak (jako například vyšší vrstvy atmosféry). U některých vltavínů jsou
dokonce patrné stopy po průletu atmosférou v podobě aerodynamického
zaoblení.
Některé vlastnosti vltavínů jsou však stále
záhadou. Např. nelze jej roztavit a nechat znovu zchladnout zpět do
sklovité formy. Jeho struktura se kolem 1100 st. C začne zcela hroutit
až se zničí. To je důvod proč ve šperkařském průmyslu nelze vltavínový
odpad přetavit a znovu použít.
Jisté je to, že vltavíny nejsou
obyčejné kameny. Skutečnost, že jsou opředeny záhadou přímo kosmickou,
dodává jejich matnému lesku zvláštní kouzlo.
Již od doby secese je vltavín
uznáván jako šperkový kámen.
Vltavíny mají rozmanitý tvar, povrch i velikost.
Největší jihočeské vltavíny dosahují rozměrů až 12 cm a váhy přes 150 g.
Nacházíme jak celotvary (vejčité, oválné, kapkovité aj.), tak i částečné
úlomky a střípky. Nápadné je silné rozbrázdění povrchu vltavínů, tzv.
skulptace. Kvalita vltavínů a jejich skulptace závisí na délce
prodělaného vodního transportu. Z původních nepřeplavených vrstev mají
vltavíny zachovalý skulptovaný povrch, naproti tomu vltavíny z
druhotných, čtvrtohorních nalezišť, bývají obroušené, zaoblené a matné.
Jedním z doprovodných znaků některých vltavínů je tzv.
zvonivost. Projevuje se kovovým zvukem, který zvonivé vltavíny vydávají
při střetu s tvrdým předmětem. Zvonivost vzniká zejména u celotvarů s
výrazně plochým nebo prodlouženým tvarem, mezi vltavínovými celotvary to
bývají kapky a tyčky. Tato vlastnost se vyskytuje u zhruba 1-2% vltavínů
a je způsobená vnitřním pnutím. Zvonivé vltavíny jsou náchylnější k
tříštění, naproti tomu jsou mimořádně pevné(zůstávají nepoškozené při
některých úderech, které by většinu vltavínů rozbily).
Dvoubarevnost je jednou z nejvzácnějších vlastností vltavínů. Počet
objevených dvoubarevných vltavínů odhaduji na několik desítek kusů.
Dvoubarevné vltavíny vznikly spojením dvou vltavínů pocházejících z
nehomogenního horninového materiálu. Ke spojení došlo zřejmě v letové
fázi, kdy byly vltavíny částečně plastické.
Proto jsou mezi
sběrateli nejoblíbenější vltavíny "kopané" z původních třetihorních
sedimentů narozdíl od vltavínů nacházených například v ornici. Bohužel,
vltavíny nevyhledávají pouze sběratelé, ale i "zlatokopové", kteří ve
velkém devastují vltavínové lokality za účelem zbohatnutí. Mezi tyto
zlatokopy lze řadit i firmy, které provádějí těžbu vltavínů ve velkém.
Zdroj: E-mineral.cz,Wikipedia.org
![]()
![]()
![]()
|
Zlatemince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.
RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.
Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a
nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...
|
